:: přihlášení
Jméno a heslo

:: menu
:: náhodná galerie
:: sponzoři

archa

půjčovna a prodej chlazení Moravec

cefast

Cvičení jednotky: sebezáchrana na laně

19.června 2013 | Filip Mareš | SDH Ďáblice | 2669 zobrazení | 0 komentářů | galerie | tisk

Dnes se uskutečnilo další cvičení jednotky, tentokrát na téma sebezáchrana na laně. Využili jsme všech podmínek, které nám poskytuje lezecká věž, která je součástí naší zbrojnice. Zúčastnění si vyzkoušeli prakticky všechny možné způsoby slaňování. Foto v galerii.

Druhy slaňování

Slaňování vždy probíhá směrem, kterým působí zemská gravitace, ovšem jakým způsobem lezec slaní, je už jen na něm:

Slaňování okolo objektu

Jedná se o slaňování, při kterém je lezec stále v kontaktu s nějakým objektem okolo kterého slaňuje. Typickým příkladem je slaňování ze skály nebo po pilíři mostu. Při slaňování se lezec v průběhu slaňování stále odráží od tohoto objektu, aby se o něj neodřel. Tento typ slaňování se dále může rozdělit na:

Klasické slaňování

V tomto případě lezec sedí v sedacím nebo celotělovém úvazku a spouští se po laně dolů. Nohy má do široko od sebe, aby měl stabilitu a nepřetočil se na bok. Slaňovací brzdu má před sebou, takže ji má stále na očích. Jelikož visí za přední část těla, má záda směrem dolů a přirozený pohled směřuje nahoru.

Sbíhání

Sbíhání se využívá v případech, kde je nutné stále pozorovat prostor, do kterého se slaňuje. Pozice při tomto slaňování je opačná než v případě předchozím. Slaňovací brzda je umístěna na bedrech, takže ji nelze vizuálně kontrolovat. Lezec je v tomto případě po celou dobu slaňovaní čelem dolů a po objektu sbíhá. Improvizovaně se dá tento typ slaňování provádět s otočeným sedacím úvazkem. Sbíhání nejčastěji používají speciální jednotky, které mají pevně nastavený odpor slaňovací brzdy, takže ji nemusí vůbec ovládat a v průběhu sbíhání již mohou oběma rukama používat jiné předměty, třeba zbraně.

Slaňování volným prostorem

Při tomto slaňování se lezec spouští volným prostorem, takže okolo něj není žádný pevný objekt. Nejčastěji se tento typ užívá při slaňování z mostu.

Klasické slaňování

Klasické slaňování vypadá skoro stejně, jako klasické slaňování okolo pevného objektu akorát ten objekt tu není. Lezec sedí v sedacím úvazku a spouští se plynule volným prostorem dolů.

Slaňování po hlavě

Pokud chce lezec slaňovat po hlavě, stačí když se v sedacím úvazku otočí vzhůru nohama a ruku, kterou drží volný konec lana, natáhne nad hlavu a reguluje jí rychlost slaňování. Nohy má napnuté a přidržuje se jimi o lana, aby udržel stabilitu. Tento způsob se dám použít i při slaňování okolo pevného objektu, ale není to moc pohodlné, protože se o něj bude lezec pořád odírat.

Slaňování popředu

Při slaňování volným prostorem popředu má lezec slaňovací přípravek vzadu a popředu se spouští dolů, aniž by se otýkal jakéhokoli objektu.

Improvizované slaňování

Někdy je potřeba slaňovat, ale nejsou k dispozici některé nebo dokonce všechny lezecké prostředky k tomu určené. V takovémto případě musí lezec improvizovat a použít jiný materiál.

Dülferův sed

Při Dülferově sedu si lezec následujícím způsobem omotá okolo těla lano, po kterém bude slaňovat a popouštěním volného konce tohoto lana reguluje rychlost slaňování. Slaňovací brzdu v tomto případě nahrazuje sám lezec, proto je nejvhodnější k tomuto slaňování dostatečně široký předmět (hasičská hadice, ploché lano nebo více pramenů lana kulatého). Při slaňování sedí lezec v tomto Dülferově sedu a slaňuje pozvolným propouštěním lana.

Lezec uváže lano ke kotvícímu bodu a spustí ho dolů. Stoupne si obkročmo nad lano čelem ke kotvícímu bodu. Lano si za zády zvedne a okolo pravého (levého) boku si ho obtočí přes břicho a klíční kost na opačné straně těla zpět za záda. Následně lano uchopí opět na pravé (levé) straně a udržuje v poloze před tělem. Pomocí polohy tohoto konce lana reguluje brzdnou sílu. Pokud má lano před tělem, je brzdná síla větší, než když drží konec lana za zády.

Druhou rukou se lezec musí držet zatíženého lana, aby udržel rovnováhu. Také lezec nesmí zvednout nohy moc vysoko, protože by mohlo dojít k vyvléknutí lana a následnému pádu.

Ruské slaňování

Při ruském slaňování se pouze okolo hrudníku následujícím způsobem omotají dvě nezávislá lana, jejichž konce drží lezec v obou rozpažených rukách (v každé ruce jedno lano). Slaňování probíhá podobným způsobem jako pří sbíhání, protože lezec je v poloze čelem dolů.

Lezec uváže dvě nezávislá lana nebo jedno lano v půli ke kotvícímu bodu a konce spustí dolů. Stoupne mezi tyto lana čelem od kotvícího bodu. Zvedne obě lana okolo těla až do podpaží a zkříží je před tělem v úrovni prsou. Dle potřeby je může zkřížit vícekrát (čím více zkřížení, tím větší brzdná síla). Volné konce lan chytne do rukou a rozpaží je. V této poloze čelem dolů sbíhá po pevném objektu dolů.

Po celou dobu ruského slaňování je nutné držet ruce rozpažené, aby se zachovalo zkřížení lan. Pokud by lezec předpažil, došlo by zániku zkřížení lan, zániku brzdné síly a následnému pádu.

 

Použitý zdroj: http://www.off-limits.cz/teorie/slanovani/